V květnu roku 2010 jsme se vypravili prozkoumat ostrovy Sardinii a Korsiku ležící ve Středozemním moři. Květen jsme si vybrali dle většiny průvodců, jako ideální měsíc pro cykloputování na ostrovech. Měli jsme ale smůlu na letošní atypické počasí a na Sardinii jsme si tepla moc neužili. Ve vnitrozemí jsme mrzli hlavně ve sjezdech při 9 stupních a v moři jsem se koupal jenom já, Jitka se přidala až na Korsice, kde jsme se konečně vyhřáli. Také deštivých dní jsme si užili vzhledem k zeměpisné poloze poměrně dost. Ale přesně dle hesla, že zážitek nemusí být příjemný, hlavně musí být silný, na ty nej zážitky určitě nikdy nezapomeneme a v teple domova, při prohlížení fotek vzpomínáme, jak bylo na cestě fajn.   

      Nyní něco k cestě: Do italské Florencie nás dopravil autobus se sbalenými koly. Odtamtud jsme to podél řeky Arno vzali přes známou Pisu k přístavu Livorno. Nočním trajektem jsme se přeplavili na Sardinii do Golfo Aranchi. Prohlédli jsme si několik luxusních přístavů, ale ty nás moc neoslovily, a tak jsme v Olbii nasedli na vlak a absolvovali poměrně dramatický přejezd (výluka na trati a překládání plně naložených kol do autobusu a zase zpět do vlaku) na západní pobřeží ostrova. Tady, v přístavu Porto Torres, jsme už definitivně nasedli na kola a vyrazili poznávat smaragdovou perlu Středomoří.

      Prohlédli jsme si nádhernou pláž Pelosa, kde se Jitka, poprvé a také naposledy na Sardinii, okoupala v moři, dále jsme pokračovali na mys Falcone, kde jsme z velké výšky pozorovali mohutný příboj tříštící se o skály. Podél pobřeží, lemující pisánské a janovské obranné věže, jsme dorazili na útes, v jehož útrobách se skrývají vápencové jeskyně, z nichž tu nejznámější, Neptunovu, jsme navštívili. Po 363 schodech jsme sešli až k mořské hladině, a pak zase zpátky ke kolům. Pak už přišlo nádherné historické město Alghero a po náročné panoramatické silnici jsme dojeli do Bosy. Toto město bylo náš nejjižnější bod a my se vydali napříč vnitrozemím na východní pobřeží. Celou cestu nám vydatně pomáhal vítr, ale když jsme se po dvou dnech otočili k severu, docela nepříjemně si s námi pohrával. Užívali jsme si pobřeží a krásných malých přístavů, zatím bez turistů.

      Olbii jsme tentokrát projeli po obchvatu a mířili stále na sever. Tam jsme se vyškrábali na mys d´Orso, s fascinující siluetou obřího medvěda. Pak jsme se lodí přepravili na souostroví La Magdalena, a na ostrůvku Caprera jsme zažili neuvěřitelnou průtrž s vichřicí a prudkým ochlazením. Naštěstí nás zachránili ostrované, ujali se nás, usušili a zahřáli naše zkřehlá těla. Ten den jsme potřebovali pomoc ještě jednou, kdy v dešti a s blížící se tmou, jsme neměli kde složit hlavu. Nakonec vše dopadlo dobře a my měli k dispozici i teplou vodu. Moc děkujeme.

      To už jsme se přiblížili k přístavu Santa Teresa di Gallura, odkud jsme přepluli na Korsiku. Velkolepě nás tam přivítaly útesy, na jejichž převisech stojí město Bonifacio. Začali jsme si pomalu zvykat na francouzštinu, vynikající sýry a bagety. Na Sardinii jsme si totiž pochutnávali zejména na pršutu. Korsikou jsme zamířili podél pobřeží na sever. Kde se dalo, tam jsme využili vedlejší silnice a odbočky do vnitrozemí, což ovšem znamenalo také stoupání do hor a to už se Jitce moc nechtělo. Omylem jsme zajeli i do nudistického kempu, kde se nám nakonec moc líbilo, a užili jsme si to tam.

     Počasí se umoudřilo a my si konečně začali užívat moře a pláží, kterými jsme si zpestřovali každodenní šlapání do pedálů. Před Bastií jsme se ubytovali v kempu, zajeli si prohlédnout město, najít přístav a taky nakoupit. Druhý den Jitka zůstala v kempu a relaxovala, zatímco já se na lehko vydal na jízdu okolo Cap Corse, což obnášelo dvakrát překonat průsmyk a vlastně celý den jsem jezdil nahoru a dolů. Bylo to sice náročné, ale určitě to stálo zato. Následujícího dne jsme se rozloučili s Korsikou, přepluli na pevninu a zamířili zpět do Florencie. Po krátké odpolední prohlídce města jsme sbalili kola a opět autobusem vyrazili na cestu domů.

Statistika:
Na kole jsme strávili 20 dní, ujeli jsme 1091 km a nastoupali 8793 výškových metrů.

 Fotogalerii i s popisem jednotlivých fotografií najdete na: ivow.rajce.idnes.cz/Sardinie_IT_a_Korsika_FR_2010/